Historie MO ČRS Želiv

OD KOŘENŮ PO 1. SVĚTOVOU VÁLKU

Rok 1910 je pokládán a doložen jako rok založení organizovaného rybolovu v naší obci.Poloha obce s bohatou vodní plochou v okolí soutoku řek Želivky Trnávky a tehdejší společenský pokrok motivoval movitější a aktivní příznivce rybaření k nastavení určitých rybářských pravidel podle kterých by bylo možné umožnit rybaření i dalším zájemcům.

Podle zápisů z počátku našeho století,pronajímalo představenstvo obce právo rybolovu formou dražby,zpravidla na čtyři roky.Želivka byla takto pronajímána od výtoku přebytečné vody u mlýna,u louky pana Městky,až po hranice obce Sedlické u lesa Pšeničného.Trnávka pak o počátku lesa zvaného Ovčácká stráň až po hranice Křelovické.

HISTORICKÉ FOTO MALÉ PŘEHRADY

Nájemce se zavazoval lovit ryby podle zákona a nezpůsobit škodu na lukách.Od 15.září do 31.prosince se zakazoval lov ohledně šetření pstruhů.Pronájem byl také podmíněn souhlasem velkostatku kláštera.Obec si vyhradila právo v pronajatých vodách plavit dobytek a nářadí,máchání prádla a podobné věci potřebné k hospodaření.Tak například v roce 1907 se v příjmu obce uvádí z pronajatých řek a rybníčka částka 11 korun a 10 haléřů.Obec si ovšem mohla dovolit i vyjímky a v některých úsecích poskytnout právo rybolovu bezplatně. Tak se ve starých zápisech dočteme,že takové právo měl v roce 1909 MuDr.Jar.Kohout v jezu u Kocandy.

3.dubna 1910 František Pliška,učitel v Sedlici,s lesním adjunktem Františkem Šedivým a četnickým strážmistrem Janem Toušem ze Želiva zakládají "Rybářský spolek v Želivě".Do začátku nového spolku dávají své pronajaté revíry,k nim se přidává i hostinský František Kučírek se svým rybolovem.Na první valné hromadě se přihlásilo devatenáct činných a osm přispívajících členů.Spolek se přihlásil k "Ústřednímu klubu sportovních rybářů v Praze" s cílem racionálně využívat vodních toků ku prospěchu širší veřejnosti,dbát na dodržování čistoty vod a zavést do rybolovu sportovní řád.

K hájení spolkových vod byli ustanoveni dva hajní,vykonávající dozor za odměnu členského příspěvku a zvláštní odměny za přistižení a usvědčení pytláka.Členský příspěvek činil čtyři koruny,ten mohl být splácen na dvakrát,jedna koruna byla zápisné.

O rok později,19.února 1911, se v hostinci u Františka Kučírka konal 1.rybářský ples.Čistý výtěžek obohatil spolkovou pokladnu.Spolek odebíral odborný tisk "Českomoravský rybář" a zakoupil knihu "Rybářský sport".

V roce 1914 se výbor usnesl,že bude nápomocen při zakládání spolu v Červené Řečici,Hořepníku a Zahrádce.Rovněž byly pořízeny odznaky spolku a každý člen byl povinen si je zakoupit.

V obecních jednacích protokolech je uvedeno,že roku 1912 vydražil rybářský spolek pro své členy na tři roky Trnávku za 17 korun,když vyvolávací cena byla čtyři koruny.V roce 1922 již byla sepsána řádná nájemní smlouva mezi Rybářským spolkem a želivskou obcí,zatím sice opět jen na tři roky,ale za úhradu 25 korun ročně. Spolek se pomalu postavil na vlastní nohy a na zmíněných pronajatých tocích už hospodařit nepřestal.

HISTORICKÉ FOTO MALÉ PŘEHRADY

1. A 2. SV. VÁLKA

První zmínka o osazování vody koupenou násadou pstruha potočního je právě z roku 1922.Spolek obhospodařoval povodí řek Želivka a Trnávky v katastrech obcí Kletečná,Sedlice,Vřesník,Želiv,Poříčí,Bolechov,Vitice a Brtná.Nejméně po třech letech bylo nutné smlouvy obnovovat.V roce 1926 přistoupil Rybářský spolek za člena Poříčního svazu v tehdejším Německém Brodě.

V zápisech ze schůzí se také objevují stížnosti na znečištění řek škrobárnami a červenořečickou papírnou.

Nejtragičtější období novodobých dějin,léta obou světových válek,poznamenala rovněž život spolku.V první světové válce,kdy řada členů byla rozptýlena po evropských bojištích,bída a hlad donucovala obyvatelstvo k pytláctví,jehož následkem byly zdecimované vodní plochy,v některých úsecích bez ryb.

Druhá světová válka,ještě hroznější,svým neblahým působením na psychiku lidí a válečným strádáním rybářský sport a jeho rozvoj značně omezila.Někteří členové byli zatčeni a na následky věznění v koncentračních táborech zemřeli četnický strážmistr v.v.František Kincl a vrchní četnický strážmistr Alois Kos.V životě spolku docházelo postupně k událostem,které ovlivňovali a měnily jeho charakter.

POVÁLEČNÉ ČASY

K nejvýznamnějším změnám dochází po osvobození.V roce 1948 byl změněn název na "Lidový rybářský spolek v Želivě" a současně se zvýšila účast občanů na řízení organizace.

Dlouho očekávaný zákon o rybářství č.62 z 29.10.1952 učinil\konec pronajímání vod.Všechny tekoucí vody byly zestátněny a rybářské právo převzal stát.Rovněž byly upraveny hranice revírů.Lidový rybářský spolek vyšel z tohoto dělení významně očesán.Dostal povodí Želivky od hráze Velké přehrady k Tukleckému jezu.Navíc část řeky od přehrady k elektrárně je skoro celý rok bez vody.V roce 1958 byly přijaty stanovy Čs.svazu rybářů a LRS byl přejmenován na "Místní organizaci Čs.svazu rybářů.V té době obhospodařuje místní organizace výše uvedený revír č.5,Kláštrní rybník (přidělený na neurčito od ONV Humpolec),rybník Dymák (bezplatně propůjčen St.rybářstvím) a Paťhův rybníček (pronajatý na 6 let).

Podle seznamu úlovků se nejvíce chytá kapr,plotice podoustev,okoun,jelec tloušt,štika a parma,vzácněji bolen,candát,cejn,lín,pstruh,úhoř a mník.Vzácný je rak,který později vyhynul na mor.

K další významné události došlo 19.května 1960 na schůzi konané v Želivě,kdy se sloučily místní organizace ČRS Želiv a Červená Řečice.Rybářská organizace Č.Řečice do té doby hospodařila na revíru Trnávka.Na ustanovující schůzi bylo mimo jiné dohodnuto,že sídlo spolku bude v Želivě,zastoupení ve výboru organizace a cena povolenky 60 Kč ročně,jak byla dosud platná pro Želiv.

HISTORICKÉ FOTO MALÉ PŘEHRADY

DŮLEŽITÝ MEZNÍK - BUDOVÁNÍ TRNÁVKY

Počátkem roku 1982 byla napuštěna nová přehrada na Trnávce (ÚN Trnávka) a o dva roky později,15.6.1984, se zahajoval lov ryb na udici.Přehrada je revírem ÚV-ČRS a místní organizace vypomáhá svou účastí v přehradním sboru a rybářskou stráží,která dohlíží na udržování pořádku a dodržování rybářského řádu.

Zhruba od roku 198O dochází v MO k velkému pracovnímu rozmachu,kdy především pod vedením pana Jiřího Maděry (později od roku 1984 předseda),k přebudování vlastní rybářské základny na klubovnu a garáže se skladem.V těchto letech jsou také opraveny výpusti na rybnících,zbudována sádka u rybníka Dymák a celkově je pečováno o všechny chovné rybníky,kterými organizace disponuje.V roce 1990 byl také odbahněn největší a pro organizaci strategický rybník Klášterní.Odbahnění v té době stálo 1 400 000,-Kč. 

PŘEHRADA TRNÁVKA

SOUČASNOST + QUO VADIS...

Koncem roku 2008 a počátkem roku 2009 bylo provedeno odbahnění ponořeného jezu na přítoku Trnávky do údolní nádrže.Bylo odvezeno více než 70 tis.m3 bahna.V současné době je ještě pokračováno na odbahnění úseku mezi ponořeným jezem a mostem na přítoku do údolní nádrže.

Zvláštní připomenutí si zaslouží také velká akce a to je odbahnění Malé přehrady.Je to první čištění od doby jejího vzniku v roce 1928.Rovněž zde bylo odvezeno více než 40 tis.m3 bahna.Po vyčištění dna přehrady je značně lepší rybaření hlavně co se vázek týká.Po vyčištění přehrady byla tato voda dvojnásobně zarybněna. Odbahnění bylo provedeno Povodím Vltavy.

Po sametové revoluci dochází v celé společnosti opět k významným změnám,které se dotýkají i činnosti naší organizace.Jsou napravovány vlastnické křivdy a proto dochází k vracení majetku původním vlastníkům což přináší naší organizaci úbytek chovných rybníků.V současné době obhospodařujeme rybníky Klášterní,Dymák,Veselák,Belák,Lískovice a Vitice.Rybníky Klášterní,Veselák a Belák jsou za úplatu pronajímány od církve,rybníky Lískovice a Vitice od obce Želiv.Rybník Dymák byl v roce 2014 odkoupen od církve do vlastnictví místní organizace.Ve výše uvedených rybnících jsou pravidelně produkovány ryby určené k vysazování do sportovních revírů.Tradiční dobré výsledky v chovu ryb byly narušeny v roce 2013 a 2014,kdy došlo k úhynu ryb na stěžejním rybníku Klášterní (žádné odborné rozbory vody a uhynulých ryb nezjistily příčinu).

Nelze také zapomenout na pstruhový odbor,který se zabývá chovem pstruha potočního na našich kapilárách Petrovský a Váňův potok a chovných úseku Želivky.Bohužel výsledky jsou nižší než bývalo zvykem v dřívějších letech a to hlavně z důvodu poškozování kvality vody ve zmíněných kapilárách a rovněž také částečným zanesením toků.

PŘEPAD NA MALÉ PŘEHRADĚ - ČÍM DÁL VZÁCNĚJŠÍ JEV ...